Lost
zcela smyšlený příběh o unesených dětech v Americe z roku 1994 ve Virginnii. Proč je únosci unáší, k čemu je potřebují? Přijde se na to?
Hororové prvky/ Thriller.
Postavy z TVD. Příběh jsem z části sepsala už před několika lety, ale nepublikovala jsem ho.
Hlavní postava: Bonnie Bennett (charakter postavy z TVD)
Vedlejší postavy: Elena Gilbert, Damon Salvatore, Kai Parker, ostatní děti. Postavy postupně budou přibývat.
V této chvíli bez upozornění
3.srpen 1994
Slunce hřálo dívku na odhalené
kůži, když si povídala s kamarádkou na koupališti. Léto bylo v plném proudu
a děti si hrály bezstarostně ve vodě, kde na sebe šplouchaly vodu a dováděly.
Bonnie Bennett si užívala tento den spolu se svojí nejlepší kamarádkou
Caroline, které se zdálo, že dnešek už nemůže být lepší. Tyler Lockwood ji
totiž zrovna dnes pozval na školní ples a ona se nemohla dočkat, až ji zvolí
královnou ročníku a bude mít korunku. Celý den ji vyprávěla o tom, co vše
podnikla pro to, aby ji dostala. Dívky se něčemu začali smát. Byl to kluk, asi
stejně starý jak ony dvě, který zakopl a spadl rovnou do bazénu, na neštěstí nebyl
v plavkách, ale v normálním oblečení. Což Caroline považovala za
ohromnou legraci. Prý je to tak dramatické. Bonnie po této poznámce protočila
očima, ale usmála se. Kluk se vyhoupl na okraj bazénu a na chvíli seděl
k oběma dívkám zády. Bonnie nečekala ani chvíli a šla si sednou vedle něj.
Byl hezký, černé nakrátko střižené vlasy, modré oči a mladistvé rysy ve tváři,
přesto si připadala mladší.
„Ahoj, jsi v pořádku?“
zeptala se a doufala, že neutrpěl šok, jeho výraz totiž mluvil, že ano.
„Jo, v pohodě, jen jsem
zjistil zrovna něco zlého.“ Prohlásil a vypadal zraněně. Bonnie mu položila
ruku na rameno. On se otočil a smutně se na ní podíval.
„Damon a ty?“ zeptal se a ona se
ušklíbla.
„Bonnie, co se stalo, Damone?“
snažila se znít klidně, ale jeho pohled ji pořád děsil.
„Unesli mojí přítelkyni, ti lidé,
co se o nich teď mluví ve zprávách a v rádiu, oni unesli Elenu.“ Zamračila
se, ale nijak to nekomentovala, dokud mu neulpěla na tváři slza.
„Jak to víš?“ šokovaně se na něj
podívala a otočila se na zmatenou Caroline a pak zpátky na něj. O Eleně už
slyšela. Byla to jedna z nejhezčích holek na škole, ale byla
samotářka, takže když se odmítla bavit
s Caroline, Caroline zakázala Bonnie, aby se s ní s kamarádila. Bonnie
neprotestovala, neboť ji Caroline nedala ani příležitost.
„Viděl je její bratr Jeremy, měl
strach, když ta dodávka přijela a utíkal pryč, myslel si, že Elena běží za ním,
ale chytli ji. Bože jsou mu čtyři a nikdo mu nechce věřit. Jejich rodiče si
myslí, že ji v něčem kryje. Ale vím, že Elena by neutekla. Neměla k tomu
nejmenší důvod.“ Damon zatřásl hlavou
„Určitě se najde. Pokud ji
unesli, policie je zavře a jí pomůžou a ostatním taky.“ Poplácala ho po rameni. A on vypadal, že snad dostal
mrtvičku.
„Tak proč ještě nenašli to první
dítě, toho desetiletého klučinu? Ted už je mu kolik dvanáct? Dva roky ti
grázlové unášejí děti a dělají s nimi bůh ví co. Ale Elenu najdu a je zničím.“
Procedil skrz zuby a Bonnie se náhle pocítila vlnu strachu.
„To není zrovna bezpečné.“
Snažila se ho nějak uklidnit, ale vůbec to nepomohlo.
„Řekni tuhle větu po tom, co ti
unesou člověka, kterého miluješ. Myslím, že by ti bylo zle jen kdybys na tuhle
větu pomyslela.“ Naštvaně vstal a odešel pryč. Bonnie stále seděla na kraji
bazénu a cítila chladný vítr, který s ní zatřásl.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
4.dubna 1994
Výkřik dívky prořízl ticho ulice. Nikdo ji však neslyšel, nikdo nebyl v tu chvíli vzhůru.
Kdyby jen zůstala u kamarádky o hodinu déle, kdyby tam vůbec nešla, možná by byla ušetřená.
Nikdo nebyl
v blízkosti, aby ji pomohl. Nikdo. Cizí ruka s hadříkem ji zacpala
ústa a ohromně silná paže ji tiskla k tělu únosce. Kus látky smrděl, jako nemocnice, bylo ji špatně, ale jiný pocit
vystřídal tu nechuť. Strach. Strach o vlastní život. Házela sebou celou dobu,
ale zamaskovaní jedinci ji drželi tak pevně, že si byla jistá, že bude mít
podlitiny. Začali se jí silně zavírat oči a ona upadla do nevědomí.
Cítila chlad a pomalu pootevřela
oči. Moc to nešlo, oči měla zalepené nějakým slizem. Bylo ji špatně a cítila se
odhalená. Otočila se na záda a měla pocit, že se zimou utřese k smrti.
„Už je vzhůru.“ Slyšela někoho
zašeptat a položila si ruku na čelo, protože ji začala při zvucích šíleně bolet
hlava. Pocítila dlaň na svém rameni a otřásla se.
„Co-?“ ostrá bolest uvnitř její
hlavy ji zastavila v pokračování.
„Pšš. Bude to dobrý. Děcka pomozte mi ji dostat do tepla.“ Náhle mnoho rukou a paží ji chytilo a všichni
se ji snažili přenést. Neměla sílu kvůli té příchozí bolesti otevřít oči.
„Je mi to líto, ale nemohli jsme
se tě dotknout, dokud si neotevřela oči, občas nám tu hodí dítě, které nakazí
nějakou nemocí a pak ho zabijí Bůh ví proč to dělají. Jsou to monstra. Už jedna holčina od nás onemocněla.“ Ta osoba ji
položila prsty na čelo.
„Nemáš teplotu.“ Během chvíle pocítila
příjemné teplo, slyšela praskání ohně a někdo ji přikryl dekou.
„Budeš v pořádku, Bonnie.“
Zašeptala ta osoba a Bonnie sebou škubla.
Přes bolest otevřela oči a cítila,
jak ji spadla brada.
„Eleno.“
Dívka se jemně usmála, ale oči
měla smutné, unavené a plné bolesti.
„Bude to v pořádku.“ Zopakovala
spíše více pro sebe a teprve teď si Bonnie všimla několika dětí, které ji se
zájmem pozorovaly. Mnoho z nich viděla v novinách, či jejich popis
znala z rádia. Byly to ztracené děti z jejího města.
Komentáře
Okomentovat